Neutíkám, i když mi je mizerně

24. září 2015 v 20:40 | Marie |  Všehochuť
Mě se to říká lehce, ale - utéct ze života nejde a když už, tak jen tím nejzbabělejším způsobem.

Pravděpodobně tento týden na tohle téma padlo už pár článků s tématem deprese. Nechci se mezi ty lidi řadit, koneckonců žádný z doktorů ani jiných lidí mi neřekl, že mám depresi. Jen mám občas ty hnusný stavy, které by se k depresi mohly přirovnat.


Už je to nějaký ten pátek, co bojuji sama se sebou, s mým druhým já, s okolním světem a se životem. Nejde to ani popsat, o co jde, zkuste přenést divné stavy do písemné podoby, že jo. Samozřejmě, že tou nejzbabělejší věcí v životě je s ním skoncovat. Mám takovou (pitomnou) teorii. Jsem neplánovaná. Vlastně nemám žádný pořádný koníček, který bych provozovala dlouhodobě, nenapadá mě nic, co by mě opravdu bavilo. A tyto dvě věci si spojuji dohromady. Proč bych měla mít nějaké zájmy, když jsem tu ani neměla být? Parašutismus, focení, vlogování, adrenalinové sporty... to všechno je drahé z pohledu mé finanční stránky. Kreslit neumím, zpívat také ne, na sport jsem asi moc líná (ehm, tlustá). Ba i dokonce si snad namlouvám, jak málo času mám. Ostatní za polovinu mého volného času zvládnou tolik věcí a já sotva jednu. Nemám na to sílu. A to nemluvím o té šílené únavě, která vážně není podzimní, jsem unavená i v létě, kdy venku svítí sluníčko, všichni si ho užívají a já bych raději zalezla někam do temného zákoutí. Zkrátka jako bych měla pocit, že tu pro mě není místo. I když mám skvělého přítele, který mě ve všem podporuje, ale i tak si myslím, že mě nemůže pochopit, respektive ne to, jak se cítím a proč se tak cítím. Což mi ještě připomíná, jak vtipné je, když si v jednu chvíli plánuju, jak budu žít za pár let, jak budu vychovávat své dítě a během chvilky jsou všechny mé představy pryč.

Nedává to smysl. Ve výsledku chci jen sdělit vám ostatním, že jsem jedna z těch, co se snaží ze života utéct. Pokud možno nějakým rozumným způsobem. Vím, že je to všechno jen ve mě, překousnout to všechno a udělat v životě razantní změnu, k lepšímu ovšem. Snad někdy, doufám.
 


Komentáře

1 Sasha | Web | 24. září 2015 v 20:45 | Reagovat

pretože niekedy sú tie neplánované veci to najlepšie čo nás v živote stretlo :) rpeto by si nemala utekať , preto by si maal myslieť na seba a dopriať si svoje záľuby , aspon občas :))

2 lexie | Web | 24. září 2015 v 21:02 | Reagovat

Musím tady reagovat mimo článek na tvoji mood (jestli jde reagovat někde jinde na spešl místě, tak la pardon). Zrovna dneska jsem jak šílená projížděla všemožné i nemožné stránky na netu a hledala šaty na plesy, jaké bych chtěla. Pak už jen šaty na plesy, které nevypadají jako kus hadru a konce jsem se nedobrala. Ale určitě nakonec najdeš nějaké, které ti padnou a budeš se v nich cítit skvěle ;)

3 didsinwonderland | Web | 24. září 2015 v 21:21 | Reagovat

pozri niesi jediný alien na tejto planéte. Vždy môže byť horšie, každý má občas pocit že pre ňho neni na tomto svete miesto. Ale každý má aj svoj svet, a to je to miesto kde presne patríš. Ty si v tvojom svete vlastne hlavný hrdina, tak sa prestaň lutovať :) Ja som dojebala v živote veľa vecí a tiež som tu uplne odveci , ale to nevadí, iba mŕtve ryby plávajú s prúdom, buď rada že si kto si si aspoň jedinečná ! :))

4 Alka-fejetony | 25. září 2015 v 8:55 | Reagovat

Před pár lety jsem odhalila - na rozdíl od filozofů všech dob a názorů - smysl života: SMYSLEM ŽIVOT JE ŽIVOT SÁM.
Tak to tak ber a prožívej a buď sama sebou bez toho, že by to muselo blbě skončit.

5 barlie | Web | 26. září 2015 v 21:42 | Reagovat

Občas to mám stejně, ono ikdyž máš něco, co tě naplňuje a máš to ráda, zas si říkáš, že je to hrozně zbytečný a většině to jde líp než tobě etc.
Nejlepší je snažit se přes to přenést a užívat si život. Ale někdy to nejde, je to těžký radit. Sama vím, jak je to těžké, ale rozhodně to má cenu :)

6 Kika | E-mail | Web | 27. září 2015 v 21:42 | Reagovat

mě když mám ty špatné stavy, tak jsem zjistila, že je nejlepší když minimalizuju chvíle kdy můžu přemýšlet nad tím, jak je to všechno škaredý a k ničemu. Takže i když se mi vážně nechce, jdu cvičit, snažím se číst apod. Funguje to ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.